Soukromí i veřejní investoři si vybírají stavební firmu především podle nabízené ceny. Ale ne všechny stavební firmy jsou již ochotny vzít jakoukoliv zakázku kvůli svým předchozím špatným zkušenostem. Oproti minulému roku výrazně poklesl podíl firem, které jsou ochotny přijmout neziskovou nebo dokonce ztrátovou zakázku.

Podíl takovýchto zakázek, které už mají firmy nasmlouvané ve svých zásobnících práce, se znatelně snížil. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2015 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se SGCP, divize Weber.

Hlavním kritériem, podle kterého se dosud investoři rozhodují při výběru stavební firmy, je nabízená cena. Reference od jiného zákazníka nebo vlastní zkušenost o provedené práci z minulého období jsou hodnoceny jako faktory se znatelně menším vlivem na rozhodování investora. Nejmenší vliv na konečné rozhodnutí má v současnosti reklama nebo velikost společnosti. V Kvartální analýze českého stavebnictví hodnotili ředitelé více než stovky stavebních společností vliv jednotlivých kritérií na konečné rozhodnutí zadavatele čísly od nuly do desítky, kdy desítka označuje největší vliv na následný výběr vítěze. Kritérium cena zakázky získalo nejvyšší hodnocení (až 8,8 bodu). Předchozí vlastní zkušenosti investora s danou firmou ohodnotili ředitelé 7,0 body a předchozí realizace od stavební firmy u jiného zákazníka 6,3 body. „Pro veřejné investory zůstává cena ve většině případů stále jediným kritériem při výběru dodavatele, neboť se často obávají nařčení z korupce. A proto raději vyberou nejlevnější firmu, i když o kvalitě její práce nejsou zcela přesvědčeni, nebo s ní dokonce mají špatnou zkušenost z minulosti. Pro privátní investory je sice cena důležitým kritériem při výběru, nicméně používají při svém rozhodování i další kritéria,“ popisuje aktuální praxi na trhu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

Cena zakázky je pro investora nejdůležitější jak podle zkušeností velkých (9,6 bodu), tak podle středních/malých společností (8,4 bodu). Obdobný přístup potvrzují i firmy napříč obory – pozemní (8,7 bodu), inženýrské stavitelství (9,0 bodu). Velice intenzivní tlak investora na cenu při výběru dodavatele uvádějí zejména ředitelé velkých, nebo z pohledu stavebního zaměření, inženýrských společností, a to především kvůli jejich častějšímu zaměření na realizaci veřejných zakázek. „U veřejných investorů je situace bez změn ‒ jde především o cenu. Soukromý sektor se naštěstí zajímá o více parametrů. Např.: aktuální celkový stav stavební firmy, zda firma vykazuje ekonomické výsledky, podobné realizace v minulosti či současnosti, realizační tým a jeho zkušenosti, a také samozřejmě cena. Nezřídka se stává, že chce vidět hotové realizace i chod běžící stavby. U takových investorů vidíme svoji příležitost,“ říká Karel Branda, statutární ředitel, Trigema Building a.s. „Obecným a stále základním měřítkem pro výběr stavební firmy je výše nabízené ceny. V soukromém sektoru mají dále velmi vysoký vliv na výběr zhotovitele také navrhovaná variantní řešení, která cenu dále snižují, reference z minulých realizací a dobré fungování záručního servisu. Ve veřejném sektoru je, bohužel, finální výběr dán a určen pouze zadávacími podmínkami,“ konstatuje Milan Valenta, obchodní ředitel, PRŮMSTAV a. s.

Obdobně to vidí i zástupci dalších stavebních společností. „Veřejní investoři bohužel stále preferují jednokriteriální výběr zhotovitele pouze podle nejnižší ceny. Výjimečně jsou ve výběrových řízeních zohledněna i jiná kritéria, například délka výstavby, reference či garantovaná záruka. Privátní investoři čím dál častěji posuzují ekonomickou výhodnost nabízené zakázky z pohledu životnosti a budoucích provozních nákladů. Soukromí investoři ale také posuzují technologickou vybavenost firmy a zkušenosti realizačních týmů s podobnými typy projektů,“ vysvětluje Tomáš Koranda, člen představenstva, HOCHTIEF CZ a. s. To potvrzuje také Roman Wieczorek, statutární ředitel, Skanska a. s.: „Především u veřejných zakázek je stále hlavním kritériem cena. Privátní klienti často využívají i dalších možností výběru. Uvědomují si, že největší užitek mají z kombinace kritérií, jakými jsou cena, kvalita, doba výstavby a, například, i ohled na životní prostředí či bezpečnost. Důležitý je pro ně partner, s nímž je spolupráce založena na důvěře a sdílených hodnotách.“

Ředitelé stavebních společností v Kvartální analýze českého stavebnictví potvrzují, že vzhledem ke špatným předchozím zkušenostem v současné době někdy i investora se špatnou pověstí raději odmítnou, aby se vyhnuli hrozícím rizikům a hlavně ztrátám. Aktuálně mají společnosti ve svých zásobnících práce 13 % ztrátových nebo neziskových zakázek. Oproti minulému roku však v této oblasti došlo ke zlepšení, právě díky poklesu ochoty stavebních firem vzít jakoukoliv práci (v minulém roce byl podíl ztrátových nebo neziskových zakázek 17,3 %). Větší aktuální podíl zakázek, které skončí předpokládanou ztrátou, nebo v lepším případě na nule, vykazují velké stavební společnosti (17 %, v minulém roce 22 %). „Bohužel tomu tak donedávna bylo. Vedla nás k tomu zejména snaha o udržení kvalitních spolupracovníků, jako základ úspěšného působení naší firmy v pokrizových létech,“ vysvětluje Petr Čížek, jednatel, SWIETELSKY stavební s.r.o. Podíl společností, které jsou nyní ochotné vzít zakázku s nulovou nebo zápornou marží, v současné době výrazně poklesl, a to až o 14 procentních bodů (z 38 % na aktuálních 24 procent). „V současné době to již není potřeba,“ konstatuje Jiří Pohloudek, obchodní ředitel, RD Rýmařov s.r.o. Obdobně to vidí i Patrik Choleva, finanční ředitel, Skanska a. s.: „Máme jasnou firemní strategii, založenou na odpovědnosti vůči našim akcionářům. Proto je naším záměrem u každého jednotlivého projektu přinést přidanou hodnotu jak zákazníkovi, tak společnosti.“ Stejnou zkušenost má i Radim Martinek, finanční ředitel, VCES a. s.: „Podnikat se zápornou marží nelze dlouhodobě a získávání zakázek touto cestou nikdy nepatřilo k naší hlavní strategii. I naše tolerance vůči nulové marži se s koncem krize významně snížila.“ Vzhledem k předchozím špatným zkušenostem nechce téměř každá druhá (47 procent) firma spolupracovat s některými problematickými soukromými investory, a to především kvůli nedostatečně zajištěnému financování, nereálným požadavkům na cenu, nebo kvůli špatným referencím na platební morálku potencionálního klienta. Třetina společností odmítá některé problematické veřejné investory, a to zejména kvůli složitým a zdlouhavým výběrovým řízení, ale také kvůli možnému vlivu politických a lobbystických skupin na výsledky rozhodnutí.

O připravovaných klíčových veřejných i soukromých investicích budou 14. května na největším setkání generálních ředitelů stavebních, developerských a projektových firem - SETKÁNÍ LÍDRŮ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2015 – diskutovat s více než 600 představiteli firem předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr dopravy Dan Ťok, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ministr životního prostředí Richard Brabec a další významné osobnosti. více na www.ceec.eu 

Kontakt pro média: 

Alena Bradáčová
PR & Communication Director
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tel.: +420 777 299 790

CEEC Research je největší analytickou společností specializující se na stavebnictví, projektový a developerský sektor, strojírenství a oblast veřejných zakázek v zemích střední a východní Evropy. Byla založena v roce 2005 a od té doby bezplatně poskytuje studie o aktuálním stavu a očekávaném vývoji v těchto segmentech v deseti zemích střední a východní Evropy. Všechny studie a analýzy CEEC Research jsou založeny výhradně na údajích získaných z pravidelných strukturovaných interview s klíčovými představiteli vybraných největších, středních i malých společností.

CEEC Research navíc k pravidelným a bezplatným analýzám stavebního, projektového, developerského, strojírenského a veřejného sektoru také organizuje specializovaně zaměřené konference, kterých se účastní generální ředitelé nejvýznamnějších stavebních, developerských, projektových a strojírenských společností, prezidenti svazů, cechů a komor z těchto oblastí, aby diskutovali s nejvyššími představiteli státu vybraných zemí.