Nejčastější dotaz na výstavách začátku roku 2014.
Zcela jasně tento dotaz poukazuje na zmatky, ale i posun vnímání větrání s rekuperací tepla. Existuje ideální zařízení? Nejlepší rekuperační jednotka?
Zcela jistě ne. Každý zákazník i jeho obydlí potřebuje něco jiného.
Bude-li se chtít zákazník orientovat, nezbývá mu, než srovnávat srovnatelné a ptát se.
V každém případě může vyjít z prvního požadavku a to maximálního objemu vzduchu, kterým potřebuje provětrat svůj dům. Bohudík, již dnes existuje automatické řízení větrání i způsob, jak i větší domy větrat s menšími rekuperačními jednotkami a to systémem tzv. zónového větrání. Budeme uvažovat, že nejvíce prodávanými jednotkami jsou ty o objemu okolo 200-300m3.
Dalším důležitým faktorem je použitý rekuperační výměník a jeho zabudování v celkové konstrukci rekuperační jednotky. Účinnost zpětného zisku tepla u výměníku, nemusí být vždy shodná, díky tepelným mostům, netěsnostem jednotky a dílenskému zpracování obecně, s účinností jednotky jako celku. Extrudovaný polystyren, nebo PUR je dobrou volbou pro obal jednotky, je však také nutné prozkoumat celkovou konstrukci, zda například dveře jsou též dobře izolované. Tepelné ztráty na vzduchovodech jsou tématem na další pojednání. Rekuperačních výměníků je poměrně dost typů a je potřeba přihlédnout ke konstrukci výměníku, použitému materiálu a to nejen kvůli životnosti, ale také tlakovým ztrátám, které zvyšují zátěž ventilátorů. V současné době jsou na trhu k dispozici výměníky Recair s patentovaným způsobem kanálkovým výměníkem s trojúhelníkovým průřezem, nejlépe v kompaktním tvaru šestiúhelníku, z houževnatého polystyrénu, který nekřehne a má tvarovou paměť.
Co vlastně by měl výměník všechno „vracet“
Dnes je možné vrátit teplo, ale i vlhko. I zde je možné vybrat z dvou způsobů přenosů vlhka. Jeden je na principu membrány, kdy je potřeba vzít do úvahy životnost výměníku i horší účinnost přenosu tepla. Další způsob zpětného zisku vlhka tzv. entalpie, je opět od Recair klapkový výměník, který podle definovaných parametrů přivádí vzduch do výměníku tak, aby vzniklý kondenzát byl v potřebném objemu vracen zpět do objektu. Zpětný zisk vlhka ocení všichni ti, kdo trpí přesušováním objektu.
Tento výměník nepotřebuje předehřev, který je velmi podstatným prvkem v provozu rekuperačních jednotek a hlavně větracího systému jako celku.
Opatření proti zámrzu kondenzátu a následného vyřazení rekuperační jednotky z provozu, nebo dokonce jejího poškození, je také několik druhů. Nejhorším způsobem z pohledu požadavku na dostatečnou výměnu vzduchu je cokoli, co způsobuje podtlak v domě, nebo dokonce vypnutí systému. V současné době je žádoucí použít velice úsporné samoregulační elektrické PTC články, které s velmi malou spotřebou a tudíž minimálními provozními náklady, dokáží zajistit zimní provoz deskového výměníku bez přerušení provozu i v mrazech. Také jejich pořízení se nepohybuje v řádech desítek tisíc korun, jako například dříve tak hojně doporučované zemní výměníky (jejichž přínos pro chlazení objektu, je také spíše diskutabilní).
A co motory?
Ventilátory, jejich pořizovací cena, tichost a úspornost provozu je alfou a omegou provozu rekuperačních jednotek. Tady nebude velkým překvapením, že seriózní výrobci používají stejné výrobky a to EC radiální motory od EBM Papst.
Velmi silným faktorem jak ovlivnit investiční, ale i provozní náklady, je řízení celého systému.
Jednou částí této disciplíny je seřízení větrání a kombinace (v podstatě kompatibilita) s periferiemi typu topení, ale také způsob užívání celého objektu. Standardem je dnes možnost propojení s dohřevem pomocí elektrického, nebo vodního ohřívače, napojení na zemní výměník, možnost rozvodu tepla od krbu. „Jen prodejci“ rekuperačních jednotek obvykle nemají ponětí o návrhových úskalích přenosu hluku, přesušování objektu, nevhodným umístěním vyústek a dalších „pastí“ na komfort a kapsu uživatele. Větrání se zpětným ziskem tepla a vlhka, není ani topení, ani klimatizace. Přes dnešní standardní osazení jednotek By-pasovou klapkou, nelze očekávat zázračný chladivý výkon a už vůbec ne v čase v řádu hodin. V podstatě se jedná o zbrzdění a bariéru. V každém případě použití rekuperace a By-passu při správném nastavení systému významně zvýší uživatelský komfort, pokud si pod ním můžeme představit např. klidný spánek na čerstvém vzduchu, bez komárů, hluku a horka.
Druhou částí je řízení provozu větrání. Ideálem je, aby domov byl větrán s ohledem na skutečné potřeby jeho obyvatel. Každé nadbytečné větrání, doslova větrá zároveň peněženku. Standardem je dnes větrání s časovými režimy, intenzivní provětrání spojené s tlačítky na světlo koupelny, WC. Větrání řízené přes čidla CO2, vlhkosti jsou také již žádanou variantou řízení provozu. Je však potřeba rozmyslet počet senzorů, neboť jejich pořizovací cena není malá a zbytečně prodražuje nákup. Také kalibrace čidel není za „korunu“. Dobře seřízený a snadno ovladatelný systém větrání, je základem úspěchu.
Jak je tedy z předchozího patrné, není až tak složité vybrat to správné zařízení pro svoje obydlí. Jen je potřeba se správně ptát.
Barbora Hrdinová
Barbora Hrdinová má více než 6ti letou zkušenost s bydlením v subdodavatelsky postaveném nizkoeneregtickém domě s pasivní rekuperací od ThermWet, kde již pátým rokem pečuje o obchodní a marketinkové oddělení. Je nadšenou propagátorkou pasivní výstavby.
Pro více informací kontaktujte:
ThermWet s.r.o.
Vlárská 1454/1
104 00 Praha 10 - Uhříněves
T: +420 775 973 717
E: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.thermwet.cz
