Stále se zvyšující požadavky na úsporu energie vyvolané nárůstem cen vedou ke stavbě energeticky úsporných budov. S tímto je spojen i požadavek na zvětšování tlouštěk tepelné izolace a změny stavebních konstrukcí a zvýšený důraz na vzduchotěsnost stavebních konstrukcí.

Tepelně izolační materiály z minerálních vláken, pěnových plastů apod. jsou obvykle vyráběny v deskovitém provedení s následnou montáží na stavbě. Jaký vliv mají spoje izolačních desek na tepelné ztráty mezi s sebou a mezi  ostatními stavebními konstrukcemi?

Výpočet tepelného odporu a součinitele prostupu tepla

Výpočtové postupy pro stanovení tepelného odporu a součinitele prostupu tepla definuje ČSN 73 05 40, resp. STN 73 0540. Pro nejběžnější případy je posuzování směru tepelného toku kolmým směrem na jednotlivé vrstvy konstrukce bez vlivu tepelných mostů zabudovaných v konstrukci či spojích v tepelné izolaci.

Tepelná vodivost izolačních materiálů

Výrobci teplených izolací udávají tepelnou vodivost materiálu tzv. deklarovanou lambdu (λD), kterou mají evropskou normou předepsanou při použití označení CE na výrobcích. Deklarovaná lambda je měřena při +10°C v suchém stavu (bez vlivu vlhkosti). Pro výpočet tepelné vodivosti je u materiálů ve střešních konstrukcích nutné použít vždy návrhovou (výpočtovou) hodnotu. Deklarovaná lambda se u izolačních materiálů vlivem vlhkosti a teploty výrazně zhoršuje. U nasákavých izolací (minerální izolace) může být zhoršení lambdy (tepelné vodivosti) při zabudování do stavby 10 – 15% i více. U pěnových plastů s uzavřenou buněčnou strukturou, které mají malou nasákavost, může být zhoršení lambdy 1 – 8%.  

Obr.č.1 – vliv objemové vlhkosti na změnu lambdy. Při 2% zvýšené vlhkosti se lambda u minerálních izolací zhorší až o 50%

Zabudované tepelné mosty

Dalším zhoršujícím prvkem jsou zabudované materiály do střešních skladeb s horšími izolačními vlastnostmi než má samotná tepelná izolace. Čím bude mít tepelná izolace větší tloušťku, tím se budou zabudované tepelné mosty výrazněji projevovat.

Obr. 2

Typickým tepelným mostem jsou zabudované dřevěné krokve, dřevěné sbíjené vazníky a kotevní prvky (šrouby) ve vrstvě tepelné izolace. Dřevo má více jak 4x horší tepelnou vodivost než minerální izolace a zaujímá cca 30% plochy střechy.

Obr. 3

 Tepelná izolace z minerálních vláken tl. 80+160 mm, λD=0,038 W/mK

Obr. 4

Tepelná izolace z minerálních vláken, λD=0,038 W/mK, tl.160 mm + ŽB deska 200 mm

Obr.5

Tepelná izolace z minerálních vláken tl. 160 mm, λD=0,038 W/mK

Spárová netěsnost ve spojích

Tepelné izolace z minerálních vláken mají spoje tupé, z pěnových plastů spoje tupé, na péro a drážku nebo ozub. Chování styku izolačních desek bylo vždy předmětem dohadů, zda mají vliv na tepelné ztráty. Pokud ano, jak výrazný a jak mohou být spáry široké . Výrobci izolačních desek ne vždy zaručují dokonalou pravoúhlost desek a potom se stává, že desky nejdou k sobě dorazit. U izolací se spoji tupými bude vliv spárové netěsnosti větší než u desek se spoji na ozub nebo péro a drážku.

ČSN EN ISO 6946 uvádí korekci celkového součinitele prostupu tepla v závislosti na druhu spoje izolační desky s vlivem spárové netěsnosti ve spojích v izolaci.

	Úroveň	ΔU [W/m².K]	Popis netěsnosti v izolaci
	0	0,00	Tepelná izolace je osazena tak, že neumožňuje žádný pohyb	Minerální izolace spoje izolace na doraz, hrana tupá, kde tolerance šířky, délky a pravoúhlosti a rozměrová stabilita izolace jsou takové, že spáry nejsou širší než 5 mm
	1	0,01	Tepelná izolace je osazena tak, že neumožňuje pohyb vzduchu. Vzduchové mezery mohou být součástí tepelné izolace	Pěnové plasty spoje izolace na doraz, hrana ozub nebo izolace ve vícero vrstvách s prostřídanými spárami
	2	0,04	Je umožněn pohyb vzduchu. Vzduchové mezery mohou být součástí tepelné izolace

Výrobci tepelných izolací z pěnových plastů – EPS a XPS vyrábějí izolace s tupým spojem a spojen na ozub. Výrobci PIR izolací vyrábějí izolace s tupým spojem, spojem na ozub a spojen na P+D. Velikost ozubů a profilace spojů na P+D je u každého výrobce různá. Spoj na ozub je pravoúhlý o velikosti ozubu od 12 – 15 mm. Spoje na P+D jsou pravoúhlé nebo kónické o velikosti pera 15 – 20 mm. Různorodost spojů vyvolává otázku, zda tvar spoje má vliv na prostup tepla a jak je spoj ovlivněn šířkou spáry a zda jsou v souladu s normovými hodnotami.

Praktickým ověřením chování minerálních izolací ve spojích se zabývala společnost Rockwool. Reálným měřením prokázala, že spoje minerální izolace o velikosti do 5 mm při jednovrstvém kladení nevykazují zhoršení prostupu tepla spárami. Tímto byla potvrzena normová správnost korekce nula (ΔU= 0,00).

Společnost Puren, německý výrobce PIR izolací z tvrdé polyuretanové pěny, provedla obdobná měření. Ověřila vliv a velikosti spárové netěsnosti na tepelné ztráty a porovnala je s hodnotami dle EN ISO 6946 a ověřila i tvary spojů izolačních desek u konkurenčních výrobků.

Obr. 9 spoj ozub		Obr. 10 spoj P+D kolmý		Obr. 11 spoj P+D kosý
Obr. 12 spoj rybina		Obr. 13 spoj ozub		Obr. 14 spoj P+D

Měření probíhalo v termokomoře při teplotě exteriéru -15°C a teplotě interiéru +20°C. Na vnější straně byla použita pojistná difúzní hydroizolace, na vnitřní straně PE parozábrana. Velikost spáry byla modelována pro spáru velikosti 0, 1, 3 a 5 mm.

Hodnocení geometrie spojů (zámku).
Hodnoceny byly spoje na ozub a na pero a drážku. Horším spojem na P+D jsou pravoúhlé zámky než konické zámky. Zámky kónické vykazovaly menší tepelný tok než zámky kolmé. Spoje na ozub byly horším spojem než spoje na P+D.
Tupé spoje nebyly hodnoceny, protože tento typ spoje vykazuje vysoké tepelné ztráty i při sebelepším doražení k sobě. Tento typ spoje není vhodný pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Spoj na P+D
Obr. 15 tl. 120 mm - spára 1 mm		Obl. 16 tl. 120 mm - spára 3 mm		Obr. 17 tl. 120 mm - spára 1 mm
Obr. 18 tl. 120 mm - spára 3 mm		Obr. 19 tl. 120 mm - spára 5 mm

 Tepelná izolace puren PIR spoj P+D tl.120 mm, λD=0,022 WmK

Spoj na ozub
Obr.20 tl.120 mm – spára 1 mm		Obr.21 tl.120 mm – spára 3 mm		Obr.22 tl.120 mm – spára 1 mm
Obr.23 tl.120 mm – spára 3 mm		Obr.24 tl.120 mm – spára 5 mm

Tepelná izolace puren PIR Spoj ozub tl. 120 mm, λD=0,022 WmK

Uvedená měření prokázala vliv tloušťky tepelné izolace na velikosti tepelných mostů vlivem spárové netěsnosti ve spojích izolantu. Čím bude tloušťka tepelné izolace větší, tím bude výraznější problematika tepelných mostů. Proto při dnešních zvýšených požadavcích na tloušťky tepelných izolací je tato problematika závažnější než tomu bylo před 10 lety.

Obr.25 vliv tepelných mostů na tloušťce PIR izolace. První sloupec - spára 1 mm, druhý sloupec - spára 3 mm, třetí sloupec - spára 5 mm.

Závěr

Praktické ověření velikosti spárové netěsnosti s normou EN ISO 6946 pro tepelně izolační materiály z tvrdé polyuretanové pěny PIR ukázalo rozdílnosti mezi normou a realitou.

• Velikost spáry větší jak 3 mm, spoj P+D: odpovídá úrovni korekce č.2, ΔU = 0,04
• Velikost spáry menší jak 3 mm, spoj ozub: odpovídá úrovni korekce č.2, ΔU = 0,04
• Velikost spáry 1 mm, spoj P+D: odpovídá úrovni korekce č.1, ΔU = 0,01
• Velikost spáry menší jak 1 mm, spoj ozub: odpovídá úrovni korekce č.2, ΔU = 0,04

V praxi to znamená, že tvar spoje – zámku v izolačních deskách a velikost spáry sehrávají velmi důležitou roli. Pro výrobce to znamená vyrábět desky s vysokou přesností na pravoúhlost izolačních desek z pěnových plastů a pro realizátory nepodceňovat způsob pokládky.

Spárová netěsnost u dvouvrstvě kladených pěnových plastů s tupými spoji s přeloženými spárami nebyla měřena. Tento způsob není společností Puren doporučován z hlediska možné kondenzace mezi vrstvami izolací a následné kondenzaci spárovou netěsností mezi deskami a možnému promrzání až k parozábraně.

Použitá literatura a podklady:

Ploché střechy-Ing.Hanzalová, SFS-intec Heat losses throus flat roof fasteners, Doc.Ing.Zb.Svoboda – šíření tepla prouděním, Puren-archiv, Ing.Šubrt-materiály RW, Ing.Skotnicová FAST VŠB-TU Ostrava.

Ceníky v databázi SCI-Data

Kontakty